17. 6. 2007

Purkyňův fenomén barev

J.E.Purkyně pozoroval, že se mu v raním šeru objevila modrá barva dříve a světleji, nežli červená, naopak při plném denním světle měla tato modrá odstín temnější nežli červená.

Oko je tedy při nízkých intenzitách osvětlení citlivější na barvu modrou, při intenzitách vyšších na barvu žlutou a červenou. Proto při intenzivnějším osvětlení sytost těchto barev tolik vyniká.

Tento sytostní důsledek Purkyňova fenoménu vyjádřil již Leonardo Davinci svým pozorováním, podle něhož “červeň a žluť jsou nejkrásnější ve světle, modř a zeleň v polostínu”. Příliš vystupňovaná, oslnivá intenzita osvětlení tlumí sytost barev, činí je oslnivě zbělenými.

Světlostní důsledky Purkyňova fenoménu se projevují nejzřetelněji na stupnici sytých barev. Za šera je z nich nejsvětlejší modrá, kdežto za dne má největší světlost barva žlutá. Ve světlech jsou barvy odchylovány směrem ke žluté, jsou “teplejší”, naopak ve stínech jsou odchylovány k modré, jsou “studenější”.

Čerpáno: Barva v Architektuře 1957 

 

Zpět do kategorie